Pavel Koutský - fotogalerie

Křížová cesta
Pověst praví, že ústecký tkadlec Augustin Andres, chodící pravidelně se zbožím do Litomyšle,
 jednoho dne po zdolání nejstrmější části cesty na Andrlův Chlum usedl do trávy a usnul.
Ve spravedlivém spánku se mu zjevila Panna Marie a vyzvala jej aby ve stráni po které
 pravidelně stoupal, vybudoval křížovou cestu. Když se tkadlec probudil, nevěděl jestli má
 snu věřit. Ale bázeň před bohem mu dodala odvahy a když získal po poradě s panem
 děkanem Leopoldem Mosbenderem jeho podporu a dokonce pomoc ve shánění peněz,
 dal se do díla. Stavba probíhala v letech 1753-1755 a křížová cesta byla panem děkanem
 vysvěcena 28 října 1755. Kopci zvaném Řetovský se v té době začalo říkat Kalvárie.
 Povětrnostní vlivy a chybějící údržba, vedly ke zkáze tohoto díla, z něhož dnes zůstalo
 jen zastavení nezi třináctou a čtrnáctou kaplí. Ano kaplí, protože rozpadlá zastavení staré
 křížové cesty nahradily v letech1852-1853 zcela nové zděné kapličky.
 I ty potřebovaly dokonalou údržbu, či spíše renovaci, ke které došlo v devadesátých letech
 minulého století. Jedenáct jich svými grafity vyzdobil ústecký výtvarník Zdeněk Brožek.
Poslední tři dvanáctá, třináctá a čtrnáctá jsou větší a mají poněkud bohatší vnitřní výzdobu.
Mají uzamykatelná vrata,která se otevírají jen o významných církevní svátcích,nebo na
 požádání. Ve dvanácté kapli se nachází kovoplastika ukřižovaného Krista od Františka Bečky.
 Obraz Snímání  Krista z kříže ve třinácté kapli pochází od Richarda Peška. Ve čtrnácté kapli
 je napodobenina božího hrobu.Takto opravená křížová cesta byla vysvědcená 12. června 1994

Řehořův důl
Poustevníkova studánka. Na sklonku 17.století se chodíval pro vodu zbožný eremita Řehoř.
Dnes je studánka zdrojem pitné vody.

Andrlův Chlum
V roce 1905 zde byla za podpory široké veřejnosti podle plánů stavitele Hernycha postavena ústeckým okrašlovacím spolkem třicetimetrová dřevěná věž. V roce 1918 však shořela. Obnovy se ujal ústecký odbor klubu turistů. Kromě rozhledny zde však plánoval i turistickou chatu. Shánění finančních prostředků však nebylo lehké. V roce 1925 sem pardubický 1. železniční pluk na krátký čas postavil cvičnou nákladní lanovou
dráhu z Kerhartic. Chata zde byla pro veřejnost otevřena v roce 1940 spolu s provizorní dřevěnou věží, která byla však vzhledem k havarijnímu stavu demontována v 60.letech 20.století. Teprve až v roce 1994 dokázalo Sdružení Andrlův chlum sladit zájmy všech zúčastněných a nechalo zde postavit p víceúčelovou komunikační kovovou věž. Veřejnosti je rozhledna přístupná od roku 1966. Rozhledna je  vysoká 50 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 35 metrů. Za pěkného počasí je z rozhledny vidět Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše a Českomoravská
vrchovina. U rozhledny je je chata Hvězda, ve které je stylová restaurace.